reklama
reklama
6. 8. 2012 | poslední aktualizace: 6. 8. 2012  17:27
10 předchůdců vozítka Curiosity

Revoluční předchůdci Curiosity. Podívejte se na 10 technologických milníků astronautiky

Pondělní přistání vesmírného vozítka Curiosity na povrch Marsu je důsledkem dlouhodobé snahy člověka objevovat vesmír. Motorem pokroku je vzájemné soupeření velmocí i prostá touha poznání neznámého. Podívejte se na deset vynálezů kosmonautiky, které změnily pravidla hry.
Čtěte více o: vesmír | rakety | Mars
Vesmírná stanice Mir.
Vesmírná stanice Mir.
foto: Wikimedia Commons

Vesmír fascinuje člověka odedávna. Kosmologie je stará tisíce let, ale naplno objevovat kosmický prostor nám umožnila až moderní technologie posledních několika desetiletí.

Vybrali jsme deset technologických milníků, které výrazně zahýbaly objevováním meziplanetárního prostoru.

V2

Balistická raketa V2 měla být Hitlerovým tajným esem v rukávu, kterým zvrátí průběh války. Z dnešního pohledu se jedná o revoluční vynález, jenž znamenal značný pokrok ve vývoji raket a předznamenal směr, kterým se bude udávat kosmický program. Jeden z vývojářů rakety V2 Wernher von Braun se po válce jako hlavní konstruktér podílel na výrobě Saturnu V, který dopravil na Měsíc první lidskou posádku.

reklama

Dolet rakety činil zhruba 300 kilometrů a mohla vystoupat až do výšky 85 kilometrů. Přesnost zásahu cíle činila 17 kilometrů. Celkem bylo v průběhu války odpáleno přes 3 tisíce raket, hlavně na Londýn a Antverpy. Přelomovou konstrukční součástku tvořila grafitová kormidla umístěná za tryskami. Díky nim mohl být let řiditelný pomocí gyroskopu.

UGM 27 Polaris

Dvoustupňová balistická raketa z počátku šedesátých let byla pro vesmírný průzkum důležitá z důvodu využití tuhého paliva. Motor poháněný tuhým palivem je ve srovnání s motorem na kapalné palivo levnější, konstrukčně jednodušší a provozně spolehlivější. Je tvořen pouze spalovací komorou a hnací tryskou, nemá žádné pohyblivé části.

Jeho výkon se dá ale jen velmi omezeně regulovat a nemá možnost opakovaného zažehnutí. Motory na tuhé palivo se používají hlavně ve fázi startu raket, kdy je důležité vyvinout co nejvyšší výkon či jako pomocné motory, proto u většiny raket zůstává hlavním palivem kapalné pohonné látky.

Mariner 4

První sonda, která se dostala k povrchu Marsu a podařilo se jí pořídit autentické snímky červené planety. Kromě toho Mariner 4 zjistil při průletu za Marsem tlak atmosféry. Ten se výrazně lišil oproti původním předpokladům NASA, dosahoval pouze jednoho procenta tlaku v zemské atmosféře.

Program Mariner pokračoval až do roku 1973, kdy byla vyslána poslední desátá sonda. NASA dále pokračovala průzkumem Marsu vypuštěním sond Viking 1 a Viking 2.

Lunochod

Lunochod lze považovat za přímého předchůdce vesmírného vozítka Curiosity. Osmikolové zařízení bylo vybaveno kamerami, spektrometrem k chemické analýze, francouzským laserovým odražečem pro přesná měření vzdálenost mezi Měsícem a Zemí a řadou dalších přístrojů. Automatické průzkumné vozidlo řídili sovětští inženýři ze Země a pohybovalo se rychlostí asi 2 kilometry za hodinu.

Celkově do vesmíru SSSR vyslala dva lunochody, jeden v roce 1970, druhý, s označením Lunochod 2, o tři roky později. Dohromady pořídily přes 100 tisíc snímků měsíčního povrchu a najezdily skoro 50 kilometrů. V tehdejším Sovětském svazu zcela nahradily kosmonauty, na Měsíci nikdy sovětský kosmonaut nebyl.

Voyager I

Vesmírná sonda Voyager je prvním tělesem vyrobeným lidmi, který opustil slunečnou soustavu. V současnosti se pohybuje v mezihvězdném prostoru a je od Země vzdálená přes 18 miliard kilometrů. Sonda je stále funkční, vesmírem cestuje už 35 let. Rádiový signál na Zem putuje každých 17 hodin.

Jednou ze sekundárních funkcí Voyageru (sonda na svojí misi důkladně prozkoumala Jupiter, Saturn, Uran či Neptun), je i poselství mimozemským civilizacím znázorněné na pozlacené gramodesce.

Saturn V

Raketa Saturn V je dodnes považována za jednu z nejlepších nosných raket, které kdy byly postaveny, vynesla všech devět letů k měsíci. Rakety byly celkem do vesmíru vypuštěny třináctkrát, přičemž ani jednou nedošlo k havárii, i když v případě mise Apolla 13 k ní bylo blízko.

Saturn poháněly extrémně výkonné motory. Startovací fázi zajišťovalo pět osmitunových motorů F-1, který jsou dodnes nejsilnějším jednokomorovým motorem na kapalné palivo.

Sto deset metrů vysoký a tři tisíce tun těžký kolos je dodnes největší raketou, která úspěšně absolvovala vesmírné mise. Pro srovnání: současná rekordmanka Delta IV Heavy měří 80 metrů při váze zhruba 700 tun

Eněrgija

Jediná Eněrgija mohla být Saturnu V v historických tabulkách úspěšnou konkurentkou. Raketa vyvíjená Sovětským svazem v průběhu osmdesátých let měla být první nosnou raketou, která na oběžnou dráhu vypraví v rámci programu MKS ruský raketoplán Buran.

Startovala ale pouze dvakrát, podruhé i s raketoplánem Buran, který dvakrát bez lidské posádky obletěl zeměkouli a úspěšně se vrátil zpět na Zem. Po pádu železné opony a zániku SSSR program MKS kvůli enormní nákladnosti skončil.

To ale neznamená, že by Eněrgii definitivně odzvonilo. V roce 2007 připomněl šéf koncernu RKK Eněrgija Nikolaj Sevasťjanov, že do roku 2015 chce Rusko vyslat kosmonauta na měsíc. Nosnou raketou této mise by mohla být právě zrekonstruovaná superraketa Eněrgija.

Mir

Vesmírná stanice Mir vznikala ve vesmíru 10 let postupným propojováním sovětských a později ruských modulů vyslaných ze Země. V roce 1986 vzniklo spojením pěti modulů něco, co bude jednou považováno za předchůdce komplexních kosmických lodí. Hlavním účelem Miru byla vědecká činnost - na palubě stanice proběhlo za patnáct let přes 30 tisíc experimentů.

Na kosmické stanici mohlo žít až šest kosmonautů, většinu času byli ale na palubě tři. Celkem se jich vystřídalo 104. Mise Miru skončila v roce 2001, kdy byl nasměrován do zemské atmosféry a shořel. Mir „nahradila“ novější Mezinárodní vesmírná stanice ISS.

SpaceShipOne

Revoluční raketoplán, který před osmi lety úspěšně vzlétl bez finanční podpory státu a nastolil tak trend, který nadále pokračuje. Ačkoliv šlo pouze o experimentální plavidlo, které svými technickými specifikacemi bylo na hraně označení raketoplánu, otevřel se díky němu prostor pro komerční využití vesmírné turistiky.

Transit 4a

Trochu v pozadí v diskusích o meziplanetárním objevování je použití jaderného reaktoru při průzkumu vesmíru. Mezníkem je v tomto ohledu využití radioizotopového zdroje na vojenských navigačních družicích Transit 4a a Transit 4b. Bez použití této technologie by sondy typu Voyager nebo Pioneer nikdy nemohly úspěšně předávat signály na Zem i téměř čtyřicet let od jejího vypuštění.

S využitím jaderné energie počítá Ruská kosmická agentura, která chce jaderným pohonem pohánět rakety budoucnosti, které vypraví člověka na Mars.

Autoři: Martin Krepindl
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Revoluční předchůdci Curiosity. Podívejte se na 10 technologických milníků astronautiky (anonym)
gramofonová deska ? to psal google translator ?
Nevalná kvalita (Ivoš)
Výběr milníků se mi nezdá být příliš výstižný. Co je to předchůdce...
Revoluční předchůdci Curiosity. Podívejte se na 10 technologických milníků astronautiky (asi i já :-))
průzkumem... překlep sry...
asi joooo... (asi blb...)
Krepindl je ubožák... za toto by měl dostat vyhazov... jak tam...
Velmi špatný článek. (Agent Orange)
Autor si mohl dát práci a vypsat všechny robotické předchůdce...
Zobrazit diskusi
reklama
Technik přináší informace o současných domácích i světových trendech v jednotlivých oborech, a to s důrazem na výrobu a praxi. Informuje o posledních vědecko-technických trendech - IT, průmyslovém softwaru, automatizaci, nových materiálech, laserových technologiích a jejich aplikaci do klasických oborů, jako jsou obrábění, povrchové úpravy, svařování aj.
Newsletter
   
reklama
Z aktuálního čísla  
Partneři Technika  
reklama
reklama
reklama