Nad otázkou zbytečného využívání pitné vody se zamysleli vědci z VUT v Brně. Navrhují, aby se tam, kde není nutná pitná voda, využívala takzvaná šedá voda. Ta vzniká například po umytí rukou nebo po sprchování. Ta úplně stačí na splachování, mytí podlahy nebo auta či na zalévání.
„Až 65 procent vody, kterou běžný člověk denně spotřebuje, je šedá voda. Lehce špinavá, ale stále využitelná. Skutečně není nutné ji posílat kanalizací do čistírny,“ říká Jakub Raček ze stavební fakulty brněnského VUT.
Ekologickou technologii, díky níž by Češi mohli šedou vodu začít využívat ve velkém, chtějí vědci otestovat už po prázdninách v síti velkoprádelen v Brně a Hodoníně. „Máme to rozjednané a prádelny předběžně souhlasily. Pokud vše poběží hladce, chtěli bychom s instalací začít v září,“ prohlašuje Raček.
Systém na využívání šedé vody je jednoduchý: veškerá lehce znečištěná voda – například z umyvadla nebo ze dřezu – proudí speciálním potrubím do nádrže, která je umístěná v suterénu domu společně s čisticí jednotkou.
„Tam se voda zadržuje, specifickou technologií čistí, a vzniká tak voda provozní. Jakmile jdete dělat cokoliv, k čemu není třeba zcela čistá voda, otočíte kohoutkem a použijete šedou vodu,“ vysvětluje Raček.
Vědci ale upozorňují, že systém šedé vody se nehodí například pro rodinné domy nebo byty, kde je spotřeba vody mnohem nižší a pořízení dalších trubek by se proto nevyplatilo vůbec, případně by se investice vrátila až po skutečně dlouhé době. „Nejvhodnější je to do velkých veřejných institucí, jako jsou vysokoškolské koleje, hotely, nemocnice, wellness centra nebo prádelny,“ říká Raček.
Odborníci z VUT proto dokončili sérii nákresů nejrůznějších technických možností, jak a kde by šlo potrubí na šedou vodu využít na kolejích jejich vysoké školy. Spočítali, že peníze, které by kolej investovala na zařízení druhého potrubí, se vrátí v optimálním případě zhruba do tří let.
"Pořízení systému na šedou vodu by koleje stálo zhruba dva a půl milionu korun. K tomu roční údržba by stála zhruba čtyři sta tisíc. Došli jsme k závěru, že už třetí rok by díky úspoře vodného a stočného byly koleje v plusu,“ vypočítává Raček.
Instalací dalších trubek, které jsou pro systém šedé vody nezbytné, si ale není jistý vedoucí správy brněnských kolejí Jan Ševčík. „Celý projekt je velmi zajímavý, líbí se mi. Ale byl bych spíš pro to, aby se takové věci instalovaly v nových budovách, kde už to bude součástí projektu, anebo pokud by se dělala generální rekonstrukce. Začít teď sekat do zdi mi připadá zbytečné,“ myslí si Ševčík.
Jak se šetří voda v cizině, se dozvíte v úterních Hospodářských novinách
