reklama
reklama
9. 8. 2004 | poslední aktualizace: 9. 8. 2004  14:26

Zmizí značka Czech Made z oblohy?

Letecký a kosmický průmysl je v průmyslové struktuře EU řazen na 1. místo mezi průmyslovými obory a na jedno z předních míst mezi všemi odvětvími hospodářství. Jak je na tom odvětví, počítané mezi high-tech, které jsou výkladní skříní průmyslové vyspělosti států u nás?
reklama

Český letecký průmysl: Prolétáváme pásmem turbulencí, připoutejte se, prosím

Od rozpadu dřívější československé průmyslové struktury a vlny privatizací se česká letecká výroba zmítá v obdobích charakterizovaných značnými výkyvy. Hlavní výrobci jako Aero Vodochody a Let Kunovice přešly do struktury amerických společností, od nichž si slibovaly revitalizaci a lepší přístup na zahraniční trhy, některé tradiční firmy jako Morava Otrokovice získaly nové české majitele. Nicméně očekávání nové éry se zdaleka nenaplnila. Do Aera vstoupila společnost Boeing, Let vzala pod svá křídla firma Ayers. Obě spojenectví se po čase ukázalo jako problematická, a Američané z výroby opět vycouvali.

I když většinu akcií společnosti Aero Vodochody vlastní stát, manažersky ji ovládá firma Boeing Česká. Vláda nyní jedná o ukončení strategického partnerství s Boeingem, za který musí splácet vysoké dluhy, ale Boeing požaduje podle nedávného vyjádření ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana za svůj odchod ze zbrojovky téměř miliardové odstupné - nárok na něj vyplývá ze smluv, které s ním při vstupu do Aera uzavřela tehdejší vláda.

Neslavně dopadlo i spojenectví kunovického Letu s firmou Ayers, namísto očekávané prosperity přišel bankrot. Novou nadějí pro kunovického výrobce známých Turboletů L410/420 byl vznik akciové společnosti Letecké závody v srpnu 2001, kdy zkrachovalou firmu LET Kunovice koupil za 200 miliónů Kč Moravan-Aeroplanes, resp. skupina kolem podnikatele Libora Sosky se záměrem vytvořit spolu s Moravanem silnou skupinu leteckých podniků. Podnik zaměstnával zhruba 500 lidí. Pod vedením ředitele Sosky ohlásila firma záměr vytvořit několik produktových řad, které na sebe budou navazovat tak, aby firma mohla zákazníkům nabídnout ucelený program od tradičních sportovních strojů Zlín a osvědčených dopravních letadel L410 a až po lehký proudový letoun, o němž se uvažovalo.

Do programu otrokovické továrny byl zařazen i nový letoun - pod označením Z400 představila firma osmimístný dopravní letoun: univerzální jenomotorový hornoplošník s přepravní kapacitou 900 kg a maximálním doletem 1600 km (přídavné nádrže ho mohou prodloužit o dalších 800 km), max. rychlostí 340 km/h, a krátkou vzletovou dráhou. Vznikl původně v Rusku v konstrukční kanceláři Suchojovy Technoavie jako SM-92 Finist, a měl nahradit dosluhující stroje jako např. Antonov An-2. Moravan odkoupil práva na vývoj a provoz letounu, převzal kompletní dokumentaci a získal veškerá práva na verzi s kanadským motorem OE600A.

Podnikatelé deklarovali i záměr posílit výchovu nových odborníků pro letecký průmysl - chtěli vybudovat i vlastní učiliště, které by umožňovalo absolventům pokračovat dále ve středoškolském vzdělání. Ve spolupráci s Baťovou univerzitou ve Zlíně se plánovalo i založení aeronautické fakulty, která by pro letecké závody připravovala vlastní letecké inženýry mj. se zaměřením na pilotní směr. Ambiciózní záměry však ztroskotaly na neutěšené finanční situaci hlavních leteckých závodů LET a Moravan, které šly kvůli nevyrovnaným pohledávkám do konkurzu.. Od ledna 2004 v kunovické továrně LET působí předběžný správce a do konkurzu se dostal i samotný Moravan-Aeroplanes,

Na konci února 2004 prohlásil brněnský krajský soud na majetek Libora Sosky, který ovládal skupinu moravských leteckých firem kolem Moravanu Otrokovice konkurs, k prvnímu březnu podnik rozdal svým zaměstnancům výpovědi a není jisté, zda se v obou firmách podaří zachovat výrobu letadel. Očekávaný příchod nástupce populární L410, větší a výkonnější L610, do něhož byly vkládány velké naděje je v nedohledu.

Nastupuje nová směna

Krachy významných tradičních leteckých výrobců zřejmě ohrozí i další připravovaný projekt středního dopravního letoun, na kterém se má podílet konsorcium 17 firem - mezi nimi totiž figurují i zmíněné problémové závody.

To však neznamená, že letecká výroba v ČR je na pokraji zániku.

Akciová společnost Aero Vodochody se nyní významně podílí na výrobě malého jednomotorového letounu Aero Ae270 IBIS a vojenského cvičného stroje L-159 ALCA, Desítky těchto strojů měla objednána armáda ČR, ta však již letadla modifikované na podzvukové bitevníky nechce a výrobci se tak otevírá možnost jejich prodeje do zahraničí, kdy by mohly nahradit či doplnit dřívější dodávky jejich předchůdců L29 a L 139. Běží i výroba pro vrtulníkovou firmu Sikorsky.

Velmi dobře si vede i mladá firma Evektor, která se ve svých záměrech netají tím, že chce zaujmout vedoucí pozici v českém leteckém průmyslu a vývoji letadel. V současné době obě firmy, Evektor-Aerotechnik a Evektor s.r.o. zaměstnávají na 300 pracovníků, z toho více než 130 jsou designéři a konstruktéři. Ve spolupráci s belgickou Wolfsberg Aircraft Corp má výrazný podíl na vývoji a konstrukci malého nákladního a dopravního letounu Wolfsberg Raven 257 včetně jeho systémů.

Trumfem Evektoru by se však měl stát projekt malého turbovrtulového dopravního letounu nové generace, vyvíjeného pod označením EV-55 (specifikace letounu jsou na webové adrese ). Projekt vychází z předpokladu, že v současné době slouží ve světě zhruba 10 tisíc dvoumotorových vrtulových letadel s přepravní kapacitou do 9 cestujících, jako např. Britten-Norman Islander, Cessna 402, Cessna 404 Titan, Piper Navajo C, Piper Navajo C/R or Piper Chieftain aj., které se však s výjimkou Britten-Norman Islander už nevyrábějí. Jejich průměrné stáří je kolem 25 - 30 let a s postupujícím vyřazováním těchto strojů vyvstává otázka jejich nahrazení, a řešením by mělo být právě stroj obdobných parametrů, ale v moderním provedení odpovídající soudobým a budoucím požadavkům letecké civilní dopravy a carga, vytvořený s použitím moderních technologií. Technické parametry jej charakterizují jako robustní celokovový dvoumotorový víceúčelový letoun pro dopravu cestujících i nákladu, s kapacitou 9 - 14 pasažérů nebo 1700 kg carga.

Letoun poháněný dvěma výkonnými motory nové generace by měl mít spotřebu kolem 246 - 265 litrů/hod. a nízké provozní náklady( jak spotřebu, tak údržbu), a také být šetrný k životnímu prostředí. K jeho výhodám počítá výrobce i možnost operovat z neupravených ranvejí a krátkou vzletovou dráhu (letoun kategorie STOL) - výrobce ho mj. koncepčně připravuje i jako hydroplán schopný operovat z vodních ploch - a také možnost rychlé úpravy kabiny na pasažérskou nebo nákladní verzi, či jejich kombinaci.

Předběžná technická data uvádějí tyto rozměry stroje: rozpětí 16 m, celková délka 13 m, a velkým kabinovým prostorem (mj. díky výšce 1,48 m, tedy výrazně pohodlnější i než v luxusním automobilu) s místem pro 9 - 14 cestujících, nebo 1700 kg nákladu. V případě, že se podaří projekt dovést úspěšně do realizační fáze, mohl by být EV-55 opravdu zajímavým strojem - v porovnání se svou současnou konkurencí by disponoval v podstatě největším kabinovým prostorem ve své kategorii, slušnou rychlostí, (přes 200 uzlů), i variabilitou atraktivní pro uživatele.

Když ne celá letadla, aspoň vybavení

Do globálního leteckého průmyslu se poměrně slušně zapojili i výrobci komponentů letecké techniky. Ve firmě Letov se například vyrábějí dveře pro letouny Airbus A320, Aero pracuje pro firmu

Jihostroj Velešín vyrábí součástky motorů a konstrukcí a nástroje pro letecké továrny už od roku 1936. Zásobuje firmy jako Avia, Letov, Aero Vodochody, Zlín, Walter a řadu zahraničních leteckých výrobců, pro které dodává mj. olejové filtry, bezpečnostní ventily, pumpy, řídící systémy pro vrtule, apod.

Také společnost Walter patří k uznávaným výrobcům leteckých motorů a pohonné jednotky M601 se dodávají např. pro letouny Beechcraft King Air C90, L410, model M602 měl sloužit pro připravovaný letoun L610.

Svou divizi letecké techniky má rovněž První brněnské strojírna, jedna z nejstarších českých strojírenských firem, která vyrábí pomocné energetické jednotky (APU) na principu malého turbínového motoru. Tato zařízení slouží pro přísun stlačeného vzduchu pro startování hlavních turbínových motorů, pro klimatizaci, nebo umožňují pohon hydraulických čerpadel. Pro letecký průmysl vyvíjí a vyrábí PBS také klimatizační systémy, startovací turbíny na stlačený vzduch, palivoolejové výměníky a převodovku k motoru F 124.

Výzkumný ústav VZLÚ SPELL vyrábí tzv. černé skříňky (ve skutečnosti jsou tyto letové záznamníky jasně červené či oranžové, aby byly v případě nehody lépe viditelné) pro záznam průběhu letu, včetně modelů umožňujících záznam hlasu i dat.

Technometra Radotín dodává přistávací podvozky pro Ae270, L410, přední podvozek pro L159.

ČR je i jedním z dodavatelů pro nadzvukový víceúčelový stíhací letoun Gripen, který má získat do výzbroje Armáda ČR, a v němž jsou už nyní použity i díly, které pocházejí od českých dodavatelů. Společnost Page Aerospace, která vyrábí sloupky řízení a systémy škrtících klapek pro Gripen, je dlouhodobým dodavatelem široké řady různých letadlových dílů pro BAE Systems, partnera projektu Gripen, zadala zakázku na výrobu a opracování české firmě Fimes. Ta kromě zmíněné zakázky rozvíjí dlouhodobé strategické partnerství s firmami v rámci celé skupiny Mesit ohledně celosvětových dodávek pro letecký a obranný průmysl. Kromě dodávek pro Gripen konsorcium BAE Systém spolupracuje i s dalšími českými firmami, jako např. se společností Walter, kde jde o dodávky motorů pro šest prototypů letadel. Podle nedávného vyjádření Johna Neilsona, mluvčího BAE Systems, by mohlo jít v průběhu následujících deseti let až o šest set leteckých pohonných jednotek

Kontrakt na dodávku čtrnácti supersonických letadel Gripen pro vzdušnou obranu ČR, který podepsala vláda znamená nejen moderní vybavení pro letecké síly AČR, ale i zajímavé příležitosti pro český průmysl. I když bližší podrobnosti o kontraktu nebyly z obchodních důvodů zveřejněny, jeho součástí je i rozsáhlý offsetový program, jehož hodnota by měla dosáhnou 130 % celkového objemu zakázky (za pronájem letounů a jejich infrsatruktury zaplatí ČR kolem 19,6 miliardy Kč, takže do české ekonomiky by měly směřovat zpětné investice v hodnotě zhruba 25 miliard Kč). Zhruba tři desítky offsetových programů zahrnují zejména projekty týkající se obranného průmyslu ČR, ale jejich celkový záběr výrazně přesahuje specifikaci pro armádní zakázky, takže by měl přinést zajímavé možnosti řadě českých firem. Jeho součástí je i transfer špičkových technologií a know-how, umožňující podílet se v budoucnu na dodávkách vyspělých technologií na náročné zahraniční trhy.

Malí dravci

Kromě společností, které dodávají pro zahraniční letecké firmy se u nás dobře daří zejména výrobcům malých speciálních sportovních letadel - tzv. ultralightů (ULL). ČR patří v produkci těchto strojů (vymezených maximální vzletovou hmotností 450 kg) po Francii a Německu mezi tři největší evropské výrobce, a na nezájem zákazníků si rozhodně nemůže stěžovat. Ročně se v ČR vyrobí půl tisícovky ultralehkých letounů, z toho zhruba 80 % z nich jde na vývoz.

Ve světě se prodalo např. přes 100 letadel KP 2U Sova od jihlavské firmy Kappa nebo přes 300 letadel Eurostar, které do 28 zemí světa dodala kunovická společnost Evektor-Aerotechnik. Úspěšní jsou i další výrobci, jako je královéhradecký TL-Ultralight (výrobce letounů Star a Sting, které mají jako jedny z mála ULL certifikaci crash-testů, měsíčně vyrábí 4 - 5 těchto strojů), nebo firma Urban Air z Ústí nad Orlicí, tvůrce elegantních strojů s exotickými názvy Samba a Lambada. Při výrobě ULL jsou často využívány pokročilé materiály a technologie, které řadí tuto část letecké výroby mezi skutečnou průmyslovou elitu. Kromě samotných výrobců ultralehkých letadel fungují navíc v republice další firmy, které vyrábějí pro tuto kategorii letadel jednotlivé díly, například vrtule, motory a záchranné systémy.

Te0408s15 ()

Autoři: Josef Vališka
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
reklama
Technik přináší informace o současných domácích i světových trendech v jednotlivých oborech, a to s důrazem na výrobu a praxi. Informuje o posledních vědecko-technických trendech - IT, průmyslovém softwaru, automatizaci, nových materiálech, laserových technologiích a jejich aplikaci do klasických oborů, jako jsou obrábění, povrchové úpravy, svařování aj.
Newsletter
   
reklama
Z aktuálního čísla  
Partneři Technika  
reklama
reklama
reklama